Obezita díky pitnému režimu

Agentura GfK před necelými dvěma týdny zpřístupnila České televizi data z výzkumu, který objasňuje stav obezity v Česku. Ze získaných dat vychází, že Češi trpí obezitou více než Američané. Kde se ta kila berou? Mimo nadměrné množství potravin a nedostatek pohybu přispívají i slazené limonády a ochucené minerálky.

Tekuté bonbóny

Všichni vědí, že by měli za den vypít minimálně dva litry tekutin. Tento fakt si každý řeší po svém. Někdo vypije litr a půl piva, někdo tři litry vody a jiný si tekutiny doplňuje pouze sladkými limonádami. Milovníci ochucených nápojů ale často zapomínají, že v půl litru ovocného džusu vypijí tolik kalorií, že by už nepotřebovali obědvat. Knedlo-vepřo-zelo přesto s chutí spořádají.

Roste to rychle

Ženy, které pracují v kanceláři a nesportují, potřebují denně příjem přibližně 1 600 kcal, tedy cca čtrnáct středních banánů. Mužům, kteří také pracují v sedě a nehýbou se, stačí okolo 2 000 kcal. Dva litry kupovaného slazeného ledového zeleného čaje v lahvi obsahuje téměř 400 kcal, to je jako byste snědli necelé čtyři bílé rohlíky, půl kila bílých hroznů nebo tři čtvrtiny mléčné čokolády Milka.

Podle dat Českého statistického úřadu vypil za rok 2012 každý Čech 104 litrů limonád. K přibrání jednoho kilogramu je třeba nasbírat zhruba 7 000 kcal. Po vypití 104 litrů koly ztloustnete, pokud nezvýšíte výdaj energie, o 6,4 kg. Kdybyste 90 dnů pili 2 litry koly denně, hladce za tu dobu nabudete o 11, 5 kg. Nedaří-li se vám zhubnout, možná váš problém tkví právě ve sladkém pití. V grafu najdete odpověď na to, kolik kilogramů byste ztloustli, kdybyste 90 dnů pili místo vody pouze limonády.

Informace ke grafu:

Graf obsahuje také informace o vínu, pivu a Activii. Názvy nápojů jsou v zjednodušené. Jejich celé znění najdete v tabulce Nápoje.

Pejsek a kočička bez E

Za starých časů, když spolu malý psík a kočička hospodařili v mini domku u vzrostlýho dřevnatýho porostu, toužili si počínat zrovna tak jako lidi. Ale občas při tom zdolávali obtíž při používání drobných a málo šikovných tlapiček s malými polštářky a drápky, na nichž jim chybí prsty, jako mají lidi. A tak oproti lidem  počínali trochu jinak, ačkoli by po tlapkách do školy došly, znalosti lidstva jim zůstaly skryty. Do školy totiž mohou chodit lidi, nikoli zvířátka.

A tak to u nich doma vypadalo porůznu. Tu a tam činili, aniž by chybovali, jindy zas nikoli, a tak tam mívali občas i svinčík. A tak v domku přišli i na nadmíru špinavou podlahu.

„Slyš, psíku,“ povídá kočička, „ta podlaha má silou vrstvu špíny.“ ‒ „Taky mi připadá už příliš špinavá,“ povídá psík, „koukni, jak mám od tý špíny umazaný tlapky.“ ‒  „Máš tam spoustu špíny, povídala kočička,“ „Fuj, taková hanba! Tu podlahu si umyjeme. Lidi mají podlahu vždycky čistou. Ti ji totiž občas myjí.“

Atrakce bez jištění

Mnoho českých online zpravodajských médií vytváří nevyzdrojovaný a neověřený obsah, který baví stovky lidí. To byla jedna z prvních  informací, kterou jsem si z přednášek StuNoMe odnesla. V podstatě to není nic, co by člověka příliš překvapovalo. O to je taková zpráva smutnější.

Jak to bylo

Všechno to začalo na stránkách Lajkovani.cz Josefa Šlerky. Hned na homepage vidíte, jaká zpráva má aktuálně nejvíce interakcí. Vedle toho lze jednoduše zjistit, kolik prostoru v jednotlivých médiích věnují konkrétním lidem a tématům.

Odhalíte tak, že Andeji Babišovi poskytly v posledních 90 dnech nejvíce prostoru Parlamentilisty.cz. Svými 573 převážně negativně laděnými příspěvky absolutně převálcovaly konkurenci. Aktualne.cz je z druhého místa se svými 102 zmínkami jen těžko dožene. A s takovou informací už lze dále pracovat. 

My se snažili v rámci předmětu Informační věda a srovnávací mediální studia jistit, jak česká nejnavštěvovanější zpravodajská online média informují své čtenáře. Zda-li se jejich zaměstnanci chovají jako správní novináři, či hřeší. 

Důvěřuj, prověřuj, ale hlavně nikdy nikomu nevěř

V podstatě neexistuje způsob, který dokáže o určité informaci ostatní zpravit naprosto pravdivě. Kdyby byl člověk puntičkář, nemůže věřit ničemu, co mu druhý říká. Každá informace má svá ale. Jenomže ale u některých online médií jsou do očí bijící.

Ale č. 1: zdroj

Autor + ČTK = spojení, které se objevuje pod většinou zpráv. Někdy je novináři trapné další ČTK přiznávat, takže pod text napíše raději pouze své jméno (i když má stejné informace, jako kolegové z ostatních médií, jež ČTK přiznali). U Českých zpráv má člověk ještě pro čétékáčkování ještě pochopení. Proč má však být v dnešní době důležitým zdrojem pro zpravodajství ze zahraniční? Působí to, jakoby neuměli jiný jazyk než češtinu.

Ale č. 2: ověřování zpráv

V malé vesničce vydá místní policie zprávu, jež informuje o možné existenci člověka, který po ulicích pohazuje salámy se špendlíky. Ono nejisté "nejspíš" se rychle samo transformuje na "jistě" a televize Nova tam jede rychle dělat reportáž. Polemika o tom, zda taková zpráva patří do hlavního vysílacího času celostátních zpráv, je už asi zbytečná. Inu, vzrušující události žádné ověřování nepotřebují.

Ale č. 3: reklamy před videem

Při současném boji o autorská práva se divím, jak je možné, aby si médium před video, jež nevlastní, nacpalo reklamu. Navíc zdroj: Youtube.com mi přijde stejně bizarní, jako když jsem pod své první referáty psala: Wikipedia.org.

Jak to bude

Obsah je král a vždy by to ta mělo být. Coby copywriter jsem byla svědkem doby, kdy byl např. v lifestylových textech králem hlavně odkaz a o obsah zase tolik nešlo. To je však trochu jednostranné vidění. Dnes se více klade důraz na čtenost, klikání, lajkování a získání inzerentů. Nemám k dispozici čísla, ale domnívám se, že obsahu, jehož cílem je jeho čistá informační hodnota a přínosnost společnosti,  je méně, než typů komerčních. Co z toho vyvodit? Nepodléhejte lákavým titulkům, nepodloženým atraktivním a alarmujícím zprávám. Zkreslují vám svět více, než  dobře zpracované (vyvážené) a vyzdrojované obsahy. 

x