Lev Manovich hovoří o masové standardizaci jako důsledku průmyslové revoluce a továrního systému. Nová média podle něj sledují logiku postindustriální společnosti založenou na individuální objednávce. Jak se to však odráží na společnosti? Možná trochu uhýbám z tématu, ale nutí mě tuto teorii srovnávat s masovou spotřebou zboží. Nemám dojem, že se z masové spotřeby standardních produktů v dnešní době vytrhává většina vyspělé společnosti. Co se týče obchodu, nové technologie skutečně usnadňují nákup individualizovaných produktů. Využívá toho ale jen malé procento běžných koncových spotřebitelů, stále je to podle mě luxus. Jinou kapitolou jsou programy, které podle spotřebitelova chování na internetu nabízí individualizované obsahy a zboží. Nemyslím však, že by se společnost již díky neomediálním technologiím odklonila od konformity k individualismu
a totální jedinečnosti. Pokud se vývoj nových technologií stále urychluje, zrychlují se i proměny ve společnosti?
V souvislosti s hypermedialitou mi vyvstávají na mysl Goodmanovy světy. Představy a ponětí
o světě, kde uživatelé žijí, se liší podle hyperodkazů, coby linky, která uživatele provádí dostupnými informacemi. Každý uživatel tak v podstatě má svůj specifický odkazový profil – odkazový profil jeho informovanosti a informačních uzlů.
Žádné komentáře:
Okomentovat