Když pro mě matematika ještě představovala nepříjemnou povinnost, měla jsem to štěstí, že učitelka v době, kdy jsem
měla probádávat úskalí derivace, uznala, že nepatřím ke studentům, kterým by to
k něčemu pomohlo a dovolila mi, stejně jako ostatním spolužákům, jež
postrádají smysl pro práci s čísly, abych si během jejích hodin raději
opakovala trojčlenku. Netušila jsem, že slovo derivace potkám během své další
studentské cesty. Nelson Goodman mi tím trochu zamotal hlavu.
Podle
Wittgensteina má slovní zásoba zásadní vliv na chápání světa, schopnost mu rozumět a popsat jej. Neznalost určitých slov člověku omezuje pronikání do světů,
které člověk dosud nezná. Snaha pochopit umělecký obraz a svět, který zachycuje, může být
stejně obtížné jako pochopit filozofický text. Surrealistické výjevy mohou být
k pochopení stejně komplikované jako slova. Myšlenkové proudy filozofa
zhmotněné na papíře člověk vnímá jako malířovy tahy štětcem na plátně. Pokud
divákovi a čtenáři unikne smysl, nemá pro něj dílo žádný význam.
I když člověk disponuje tou správnou slovní zásobou, neznamená to, že pochopí verzi světa autora. Nejdřív musí najít systém v bludišti autorova a často i překladatelova používání jazyka a dekódovat obsah. Následuje opakované kladení otázek: Chápu to správně, nastavila jsem si správný systém a nevidím ve slovech jiný svět, než jaký autor popisoval? A tak je to vždycky. "Pro různé světy platí různé pravdy." (Goodman). Každá alternativa světa je dobrá, hlavně když je a dokáže rozvíjet porozumění. Trojčlenka je základ.
Žádné komentáře:
Okomentovat